Services

Tato práce s dětmi mně přitahovala už skoro 30 let zpět. To jsem zůstala sama se svou první dcerou a dostal se mi do ruky inzerát-SOS vesničky hledají rodiče pěstouny. Tak jsem zavolala na telefonní číslo, které bylo pod inzerátem a bylo mi řečeno, že musím být vdaná a bezdětná. Tak mně to dost zklamalo, ale nedalo se nic dělat, tak jsem to nechala být.

Paní Zuzana  žije v rodinném domku v Lubech, s manželem a již dospělým synem Oldou (28 let), který je pro zdravotní potíže v ID. Paní Zuzanka vzpomíná, že k dětem měla hezký vztah snad odjakživa. Jako  nejstarší ze tří sester se jim hodně věnovala, hrála si s nimi,  pomáhala jim. Později s manželem se hodně věnovali dalším dětem v  rybářském kroužku, kde se oba hodně angažovali, často u nich i přespávaly děti  jejich kamarádů. „Místo, abych si u kávy povídala s dospělými, hrála jsem si s drobotinou.  Vymýšlela pro ně různé hry,  vyprávěla jsem jim různé příběhy, dováděla. Bavilo mne to—a pořád baví.“

„Pracovala jsem jako pečovatelka, později jsem se věnovala dětem v nízkoprahovém  zařízení  Pohoda. Právě přes tuto činnost – zaměřenou převážně na děti ze sociálně slabších rodin  – jsem poznala  blíže  problematiku dětí  z prostředí  rodin ohrožených a dysfunkčních.  Postupem času  ve mne čím dál více   sílilo přesvědčení, že bych ráda nabídla domov takovému dítěti.  Před čtyřmi lety uzrálo definitivní  rozhodnutí vzít si dítě do pěstounské péče a nahradit mu rodinu. Vlastní děti odrostly, doma již je jen dvacetiletá dcera, která studuje vyšší odbornou školu. A protože jsme doma už jen dvě „ženské“,  přála jsem si holčičku,“ vypráví paní Hanka.